Studie: Zimní srážky pomáhají zmírňovat dopady sucha v nížinách víc než v horách

"Ukazuje se, že ani bohatá sněhová pokrývka nemusí znamenat dostatek vody pro horské půdy během jarních, potažmo letních měsíců. Voda ze sněhu se zde zdržuje mnohem kratší dobu, než jsme sami předpokládali," uvedl autor studie Jiří Kocum z Hydrologického ústavu Akademie věd.

Vědci sledovali pohyb vody v půdě na čtyřech lokalitách od Polabské nížiny až po vrcholové partie Šumavy. Pomocí kombinace odběrů půdní vody a analýz stabilních izotopů vodíku a kyslíku dokázali porovnat dvě složky půdní vody.

V zemědělské krajině Polabí se voda ze zimních srážek v půdě udržela ještě v červenci, a to i přes kompletní absenci sněhové pokrývky v zimním období, zjistili vědci. Voda se udržela déle díky menším úhrnům srážek a nižšímu vypařování vodní páry. Naopak v horském prostředí Šumavy zimní voda podle vědců z půdního profilu mizela již krátce po odtání sněhové pokrývky. "Přestože zde během zimy leží mocná vrstva sněhu, vodu z něj z důvodu vysokých úhrnů srážek a vysoké transpirace lesního porostu rychle nahrazují nově příchozí srážky," uvádí vědci.

Rostliny v nížinách tak podle nového zjištění při dostatečném množství zimních srážek mohly využívat zásoby i v průběhu jarní vegetační sezony, naopak lesy v horských oblastech jsou ve vegetační sezoně závislé především na jarních a letních srážkách.

Výsledky studie pomohou podle autorů zpřesnit ekohydrologické modely a zlepšit předpovědi půdního sucha. Do budoucna tak mohou přispět k lepšímu odhadu dopadů klimatické změny na české ekosystémy.

Sucho se letos projevuje velmi intenzivně už od začátku jara. Podle dat projektu InterSucho k 4. červenci panuje na deseti procentech území Česka extrémní sucho, tedy nejvyšší stupeň, na zhruba dalších 15 procentech je druhý a třetí nejhorší stupeň.