Litoměřice připojí vytápění na geotermii, dva hluboké vrty se uskuteční za rok

Po letech výzkumu začíná nyní práce přímo v zemi. Mělké vrty do 100 metrů se budou využívat pro ukládání a zpětné využívání tepla. Vzniklo už první ze tří plánovaných vrtných polí pro ukládání tepla do podzemí a před dokončením je i první z pěti monitorovacích hydrogeologických vrtů pro sledování stavu podloží a podzemní vody v hloubce 100 až 200 metrů.

Před realizací dvou nejhlubších vrtů musí experti otestovat horninové napětí. "Probíhá hydraulické testování vrtu, který byl vyvrtaný v roce 2006 do hloubky dvou kilometrů. Pomocí jakéhosi speciálního ultrazvuku ve vrtu vidíme, jak vypadá stěna vrtu," řekla Lucie Janků z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Chceme znát hlavní směry napětí v hornině. To nám pomůže při vrtání hloubkových vrtů. jak je orientovat, aby fungoval geotermální rezervoár," dodala.

Na soustavu dálkového vytápění se geotermální systém připojí v roce 2028. Výkon se bude postupně navyšovat, čímž se bude zvyšovat podíl odebrané energie. Teplo z mělkých vrtů, kterých bude kolem výzkumního centra na místě bývalých kasáren 50 až 100, by mohlo pokrýt podle Tyma deset až 15 procent spotřeby tepla v Litoměřicích. Po zprovoznění hlubinných vrtů to může být až 60 procent.

Odborníci zkoušejí v Litoměřicích využití i dalších zdrojů pro dekarbonizaci energetiky, jako je fotovoltaika či vodík. Pro veřejnost pořádají besedy o využití geotermální energie. Nejbližší se uskuteční 22. dubna na Mírovém náměstí. Hlubinná geotermální energie představuje podle expertů prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie.

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolený zvláštní zásah do zemské kůry. Náklady na celý projekt Synergys jsou zhruba 1,5 miliardy korun, z toho největší objem tvoří náklady na realizaci dvou nejhlubších vrtů. V soutěži se nyní budou vybírat firmy, které zakázku uskuteční.