S těžbou černého uhlí se horníci loučili i slavnostním průvodem Ostravou a mší

První přesně lokalizovaný nález černého uhlí v regionu se datuje do roku 1763 a údolí Burňa v tehdejší Polské, dnes Slezské Ostravě. Právě od slezskoostravské radnice dnes průvod vyšel. Prošel centrem krajského města ke katedrále Božského Spasitele, kde pak biskup ostravsko-opavské diecéze Martin David sloužil bohoslužbu za horníky.

Průvod vedla hornická dechovka následovaná zástupci hornických spolků z celé republiky s prapory. Například z Měděnce na Chomutovsku přijel Ivan Cáder, který řekl, že horníkům z Karvinska nezávidí. "Pro všechny kluky je to konec něčeho. My, protože jsme z Krušných hor, už to máme za sebou daleko dřív. Je to kus historie. Každý z nás tam nechal nějaké zdraví, nějakou vzpomínku," řekl Cáder.

Jiří Kunčický z Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě řekl, že se ceremoniál i s vyvezením posledního vozíku povedl a při množství lidí, jaké se ho zúčastnilo, to organizátoři zvládli opravdu dobře. Konce těžby černého uhlí je mu ale líto.

"Je to velice smutné, protože uhlí tady ještě je, nemyslím konkrétně jenom Důl ČSM, ale vůbec dobývání uhlí v České republice a tady v revíru. Samozřejmě, zásoby se vydobudou, všechno prostě jednou skončí, ale tady uhlí je, je to politické rozhodnutí a z toho důvodu je to smutné. I když jak se říká, něco končí a něco začíná nového, takže doufejme, že něco začne, a brzo, protože to nejsou jenom propuštění lidé teď z ČSM, ale to jsou i dodavatelé, to je daleko víc lidí," řekl Kunčický.

Mezi zástupci samospráv, kteří v průvodu šli, byla i starostka Doubravy na Karvinsku Jiřina Ferenčíková (Naše Doubrava). "Je třeba se rozloučit. Jsem z hornické obce, a i když je to částečně smutné, je třeba ještě zažít atmosféru všech těch, kteří žili na šachtě, pracovali. I moje rodina byla zaměstnaná na šachtě. Otec těžce pracoval v dole, umřel mi velice mlád. Mého strýce ve 24 zabil kámen na dole," řekla Ferenčíková.

Doubrava s více než 1100 obyvateli podle ní 200 let těžby ustála, zachovalo se tam například krásné náměstí se starobylými domy, 115 let stará škola nebo budova obecního úřadu, jež loni oslavila 100 let. Obec ale už před pěti lety, kdy skončila těžba na jejím území, přišla o část příjmu a projevilo se to i na zaměstnanosti.

"Obec Doubrava měla šachtu Doubrava, ta šla k zemi. Nepočítalo se, že bude něco jiného, takže tam nemáme takovou zaměstnanost, obec „trpí“ nedostatkem peněz z rozpočtového určení daní, protože má málo občanů, málo dětí ve škole," řekla starostka. Doubrava podle ní nyní stojí na pomyslném startu nového rozvoje a chce přilákat nové obyvatele.

"Řešíme to, samozřejmě, ve spolupráci se státem. Pracuje se na infrastruktuře, doufáme, že letos by se měla rozjet první etapa výstavby infrastruktury pro individuální výstavbu rodinných domů. Doufáme, že nezůstaneme osamocení, že ještě stát nějakým způsobem i finančně pomůže, podpoří nás, protože to uhlí obec Doubrava sama nespotřebovala, to šlo napříč republikou a možná i za hranice," řekla Ferenčíková.