Koksovny odmítají další stěny na haldě v Ostravě, první podle nich není funkční

Haldu neboli odval Heřmanice tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Má rozlohu asi 103,5 hektaru. Halda uvnitř hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace, která začala před více než 20 lety, je pozastavená. Kvůli haldě už vzniklo několik sporů. Od roku 2002 odval provozuje Diamo, které tam chce vybudovat ochranný sarkofág.

OKK Koksovny z holdingu MTX Group Petra Otavy koupily pozemky pod haldou loni od dvou soukromých firem. Uvedly, že tak chtějí urychlit zablokovanou sanaci území. "Celý projekt sanace se po 20 let nehnul z místa na rozdíl od podzemního hoření, které se prokazatelně přibližuje ke skládce nebezpečného odpadu. A nám už došla trpělivost, protože jsme tuto skládku historicky zdědili a namísto řešení jsme svědky bagatelizace problému," řekl výkonný ředitel OKK Pavel Woznica.

Oddělovací stěna se začala budovat v roce 2014 a spory se vedou i o materiál, který do ní byl navezen. Podle Woznici je ale problém hlavně v tom, že stěna je příliš mělká. Ředitel řekl, že zatímco hranice podzemní vody i původního terénu se podle analýz pohybuje kolem 200 metrů nad mořem, dno oddělovací stěny je podle dokumentace na úrovni 211,8 metru.

"To znamená, že se bavíme o nějaké vrstvě deset jedenáct metrů, která může přenášet termickou aktivitu z aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu," řekl Woznica. Firma v části stěny na svém pozemku udělala vrt, který podle něj tyto obavy potvrdil. "Těch deset metrů tvoří opravdu hlušina, uhelná hlušinová sypanina," řekl Woznica. Obsah spalitelných látek podle něj převyšuje 20 procent.

Mluvčí Diama Tomáš Indrei řekl ČTK, že oddělovací stěnu podnik nechal vybudovat jako preventivní opatření proti možnému šíření termické aktivity směrem ke skládce chemického odpadu. "Stěna byla projektována a zakládána na hranici tzv. navážkové zvodně, kde se nachází podzemní voda. V tomto prostředí se termická aktivita šířit nemůže - tvrzení o 'nefunkční stěně' proto postrádají technický základ," uvedl Indrei. Přítomnost podzemní vody podle něj byla při průzkumných pracích i během výstavby opakovaně doložena a dokumentována.

"Je naprosto zřejmé, že OKK se snaží vyvíjet tlak na stát, aby odkoupil pozemky za nepřijatelnou cenu. V loňském roce dalo Diamo Koksovnám nabídku na odkoupení pozemků ve výši 260 milionů korun, a to i přesto, že Koksovny pozemky koupily za 60 milionů korun. Nabídka jim přišla nedostatečná a požadují více, což Diamo potažmo stát odmítl," uvedl Indrei.

Náměstek ostravského primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) řekl, že město vítá, že se konečně po třech letech něco děje, že existují projekty. O nových stěnách má ale pochybnosti. "Budoucí vzdušná stěna se má založit o sedm metrů hlouběji než ta předchozí a my se ptáme proč. Je to proto, aby se tu mohlo těžit více materiálu, anebo je to chybou toho začátku? A pokud začátek je špatně, opravdu se mají vynakládat stovky milionů korun na něco, co už v začátku nefunguje?" řekl Boháč.

Diamo by podle něj úředníkům mělo umožnit vstupy, ukázat vrty a přesvědčit je o tom, co se v haldě opravdu děje, protože už k tomu město nemá velkou důvěru a chce také uklidnit veřejnost. "Pokud se má pokračovat ve vzdušných stěnách, musíme být přesvědčeni o tom, že to bude fungovat," dodal primátorův náměstek.

Woznica řekl, že OKK dnes poslaly Diamu zamítavé stanovisko, protože je nesmysl řešit systém nových oddělovacích vzdušných stěn, když ta současná je nefunkční. "Za nás vidíme jediné reálné řešení: vykopat navezený materiál, prohloubit stěnu na úroveň podzemní vody nebo rostlého terénu a znovu ji zasypat inertním materiálem nebo ji nechat vzdušnou," řekl Woznica.

Člen expertní komise pro hodnocení způsobu sanace a rekultivace úložných míst těžebního odpadu Boleslav Taraba řekl, že problém oddělovací stěny je skutečně ten, že není založena na podloží, které by neumožňovalo šíření ohně. Existuje tak podle něj nebezpečí, že se oheň dostane až ke skládce odpadu, která obsahuje jedovaté látky.

"Nebezpečí je. A když můžeme a je v technických možnostech tomu nebezpečí zabránit, tak bychom měli na to vynaložit adekvátní úsilí. Stojí za to do toho investovat v této fázi jako možnosti zabezpečení, než potom řešit následky," řekl Taraba. Jednou z možností je přitom podle něj snažit se vymístit samotnou skládku chemického odpadu, který by mohla zpracovat například některá spalovna.