V Litoměřicích začnou vědci v areálu kasáren na podzim hloubit mělké vrty
V areálu bývalých kasáren v Litoměřicích začnou vědci na podzim hloubit mělké vrty. Některé z nich budou dodávat energii, další budou monitorovací. S hloubením dvou několikakilometrových vrtů začnou odborníci zřejmě ke konci příštího roku. Práce jsou součástí geotermálního projektu získávání energie z nitra Země. ČTK to řekl manažer projektu Antonín Tym. Projekt nemá podle krajského úřadu významný vliv na životní prostředí. Vrty by mohly dodávat vodu o teplotě až 100 stupňů Celsia.
Plán získávání tepla z nitra Země tvůrci upravili. Místo tří pětikilometrových vrtů budou dva kratší, přibudou mělké vrty a odborníci postaví ještě další zdroje obnovitelné energie. Z oznámení krajského úřadu na webu vyplývá, že stavba významně neovlivní životní prostředí, proto nebude posuzována podle příslušného zákona.
Se zkušebním provozem se podle Tyma zatím nadále počítá v závěru roku 2027. "Teď jsme ve fázi výběru dodavatelů na řadu technologií, dopracovávají se projektové dokumentace. Od podzimu se budou realizovat mělké vrty a během tohoto období bude soutěž na práce na hlubokých vrtech," uvedl Tym.
Letos na jaře vyhloubili odborníci dva průzkumné vrty. "Na základě nich jsme dospěli k závěru, že půjdeme po etapách a celkový počet mělkých vrtů přizpůsobíme situaci," uvedl Tym. Některé budou dodávat energii, další budou sledovat tok, teplotu, vydatnost a směr vody.
Původní záměr upravili tvůrci tak, že snížili počet hlubokých vrtů ze tří na dva. Jejich hloubka bude tři až čtyři kilometry, nikoliv pět. Soustavu doplní mělké vrty od 100 metrů do půl kilometru. Zároveň přibudou ještě další obnovitelné zdroje. Cílem je jímání geotermální energie a využití horninového masivu k sezonní akumulaci tepla v kombinaci s využitím solárních systémů a elektrolytické výroby vodíku.
Projekt SYNERGYS, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry.
Související články
Ropovod mimo Hormuz: Emiráty zdvojnásobia kapacitu a nepriamo zmiernia ceny aj v Európe
Ropná spoločnosti ADNOC v Spojených arabských emirátoch urýchľuje práce na projekte West-East Pipeline. Nový ropovod má zdvojnásob…
Kovy do žluté fungují - multikomoditní třídění běží prakticky v celé republice
Už řadu měsíců na velké většině území České republiky funguje multikomoditní sběr s využitím žlutých nádob ? do žluté nádoby nově…
Vlani pribudlo na Slovensku takmer 16-tisíc zdrojov fotovoltiky
V roku 2025 bolo do elektrickej siete na Slovensku pripojených takmer 16 000 nových fotovoltických zdrojov. Pribudlo tak približne…
Zlínská zoo dokončila fotovoltaickou elektrárnu na parkovišti
Zlínská zoologická zahrada dokončila fotovoltaickou elektrárnu na parkovišti u sezonního vstupu. Panely jsou na takzvaných carpote…
Bruntál odmítá akcelerační zóny pro větrné elektrárny v blízkosti města
Bruntálská radnice nesouhlasí s aktualizovaným návrhem umístění takzvaných akceleračních oblastí (AO), které v budoucnu umožní ryc…
Kalendář akcí
SAPI Energy Conference 2026
XXXV. Seminář energetiků
Solární konference 2026
Smart Grid 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.