Provozovatelé větších solárů budou muset posílit kyberbezpečnost elektráren
Desítky provozovatelů větších fotovoltaických elektráren s výkonem nad 50 kilowattů budou muset u svých zařízení zajistit technická a organizační opatření pro posílení kybernetické bezpečnosti elektrárny. Zároveň se budou muset zaregistrovat u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vyplývá to z návrhu novely zákona, kterou nedávno schválila Sněmovna.

"Fotovoltaika je kyberneticky zranitelná," upozornil Jindřich Stuchlý ze společnosti Solar Edge. Riziko podle něj tkví především v tzv. měniči. Drtivá většina těchto zařízení na trhu totiž v současné době postrádá základní kybernetické zabezpečení. "Slouží tak hackerům jako vstupní brána do interních podnikových sítí nebo do systémů úřadů," uvedl Stuchlý.
V této souvislosti připomněl například nedávný hackerský útok na nemocnice v Litvě právě přes monitoring fotovoltaických elektráren. Při výběru technologie měničů proto doporučuje zvolit výrobce z evropského sdružení ESMC.
Na kybernetickou zranitelnost solárů reaguje novela zákona. Ta vychází z evropské směrnice a zavádí nové požadavky v oblasti kyberbezpečnosti na provozovatele fotovoltaických elektráren s s instalovaným výkonem nad 50 kilowattů (kW), dále pro agregátory, provozovatele bateriových úložišť a řadu dalších subjektů v energetickém sektoru.
"Ode dne účinnosti začne regulovaným subjektům běžet lhůta 60 dní pro registraci u NÚKIB. V návaznosti na registraci bude nutné do jednoho roku zavést předepsaná technická a organizační opatření," popsal Luděk Šikola z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti.
Mezi nové podmínky bude patřit zavádění nových interních procesů k vypracování bezpečnostní politiky, hodnocení rizik nebo dalších kybernetických analýz uvnitř firem a úřadů, nové požadavky u spolupráce s dodavateli, hlášení incidentů úřadům nebo provádění bezpečnostních opatření. Šikola upozornil, že nová opatření budou pro řadu subjektů znamenat nárůst administrativy a také nákladů.
Novelu zatím schválila Sněmovna. Zabývat se jí bude ještě senát. Podle Šikoly se očekává, že zákon by mohl být účinný od července letošního roku.
Související články
Energetický uzel na Sokolovsku by mohl v budoucnu odolat i blackoutu
Projekt Energy Hub (energetický uzel), který v Karlovarském kraji připravuje SUAS GROUP, by mohl po dokončení odolat i případnému…
GoodWe představí nejnovější řešení pro chytrou fotovoltaiku na veletrhu Intersolar Europe 2025
Společnost GoodWe se letos vrací na veletrh Intersolar Europe s tématem When Solar Meets Storage, které vypráví silný příběh o pro…
Energie z jádra se v zásuvkách českých domácností objevila poprvé před 40 lety
Přesně 3. května uplyne 40 let od zahájení zkušebního provozu první jaderné elektrárny na území České republiky, která se nachází…
S příchodem jara roste zájem Čechů o sdílení energie
Elektroenergetické datové centrum (EDC) eviduje ke konci prvního čtvrtletí prudký nárůst objemu sdílené elektřiny. S větším počtem…
ČR má ve schválených žádostech 23 GW OZE, což výrazně převyšuje cíle státu do roku 2030
Pro připojení vyššího podílu obnovitelných zdrojů je vedle budování energetické infrastruktury potřeba upravit legislativu a zavés…
Kalendář akcí
NextGen Energetika 2035+
Moderná energetika v meniacom sa svete
SAPI Energy Conference 2025: Je Slovensko pripravené na väčší podiel OZE?
Italsko-české Business Forum „Energy for the Future: Innovation for a Sustainable Transition“
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.