ČEZ plánuje zdvojnásobit kapacitu skladu jaderného paliva v Temelíně

"Fakticky jde o rozšíření skladu, který už v areálu elektrárny funguje více než deset let. S navýšením kapacity s vazbou na provoz elektrárny jsme počítali od počátku, i proto byl původní projekt koncipován tak, aby bylo možné jeho rozšíření. Dosavadní provoz skladu potvrdil nulový dopad na okolí,“ řekl Sviták. Projekt je zatím v počátku, výši investice firma nesdělila.

Budoucí kapacity tedy budou dvojnásobné, aby bylo možné uložit 2740 tun vyhořelého jaderného paliva, které bude umístěno v 304 obalových souborech. To má být dostačující pro šedesátiletý provoz dvou bloků temelínské elektrárny. Podle vyjádření v dokumentaci nestavěli obě budovy najednou, protože by druhý objekt 30 let nevyužívali.

Projekt podléhá také mezistátnímu posouzení. Kromě českých spolků zaslaly připomínky i rakouské organizace, měly přes 40 podnětů. Požadovaly například to, aby v procesu EIA bylo vysvětleno, na základě jakých mezinárodních požadavků se budou skladovací kapacity stavět, jak má být zajištěna dlouhodobá bezpečnost, chtěly rovněž doplnit testy k zaručení bezpečnosti na kontejnerech.

Minulý týden se kvůli tomu uskutečnila konzultace, které se účastnila rakouská delegace, zástupci ČEZ, tým zpracovatele dokumentace EIA, zástupci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, zástupci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí.

"Rakouská strana projevila zájem předně o možné alternativy skladování vyhořelého jaderného paliva a variantní návrh technického řešení meziskladu. Dalším bodem debaty byl typ skladu a obalové soubory včetně jejich životnosti. Vzhledem k charakteru konzultací byly samozřejmě tématem také možné vlivy přesahující hranice státu. Všechna témata a položené otázky zástupců Rakouské republiky byly v rámci konzultací projednány a zodpovězeny,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Česká organizace Calla - Sdružení pro záchranu prostředí chtěla znát odolnost skladu vůči vnějším vlivům, například pádu letadla nebo střelby. "V oznámení záměru je pouze zmíněno, že by měl odolat pádu návrhového typu letadla, ale tento není nikde popsán,“ uvedl energetický konzultant sdružení Edvard Sequens. Dále chtěla vědět, jak budou nakládat s obalovými soubory pro vyhořelé jaderné palivo nebo jejich kontaminovanými částmi a jestli budou ukládat kontejnery pro přepracování vyhořelého paliva.

ČEZ podněty doplnil, například u pádu letadla počítá s velikostí letadla typu Boeing B747-400, které použil už při analýze pro stavbu prvního skladu. Teď se v rámci EIA bude stavba skladu na vyhořelé jaderné palivo dál posuzovat.

Stát chce do roku 2030 vybrat nejvhodnější místo pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. To má být podle Správy úložišť radioaktivních odpadů konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V současnosti se uvažuje o čtyřech lokalitách, v Březovém potoku v Pošumaví, Janochu u Temelína na Českobudějovicku, Horce na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku.