Gazprom: Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do EU se zvýšil na nedávné hodnoty

Gazprom v současné době posílá plyn do EU jen přes měřicí stanici Sudža, loni přes ni přepravil 14,65 miliardy metrů krychlových suroviny. To byla zhruba polovina zemního plynu, který Rusko do EU vyvezlo. Na celkové spotřebě plynu v EU se tato surovina podílela asi pěti procenty. Plyn, který Gazprom touto trasou posílá, pochází z oblastí západní Sibiře a přes Ukrajinu proudí na Slovensko a do dalších evropských zemí, včetně Maďarska a Rakouska.

Do května 2022 Gazprom posílal plyn i přes měřicí stanici Sochranovka, Ukrajinci ale tehdy rozhodli, že nebudou tranzit umožňovat. Odvolali se na boje v oblasti, podle Gazpromu ale k přerušení tranzitu nebyl důvod. Krok ukrajinské strany způsobil, že vývoz ruského plynu do EU přes ukrajinské území od května 2022 klesl přibližně o třetinu. Kyjev tehdy tvrdil, že Gazprom by mohl plyn místo přes Sochranovku přepravovat přes stanici Sudža, to ale podle Gazpromu není technicky možné.

Osud měřicí stanice Sudža ale teď zůstává nejasný. Někteří ruští váleční blogeři a ukrajinské telegramové kanály uvádějí, že kontrolu nad Sudžou má Ukrajina. Reuters upozorňuje, že nebyl schopen tato tvrzení nezávisle ověřit a že Moskva se k situaci v Sudži zatím podrobněji nevyjádřila. Provozovatelé plynovodních sítí a plynárenské firmy ale shodně uvádějí, že navzdory intenzivním bojům pokračuje tranzit plynu bez problémů.

Boje v okolí Sudže jsou podle analytiků v posledních dnech jedním z důvodů růstu velkoobchodních cen plynu. Nejbližší kontrakt na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes před 16:00 SELČ prodával za 39,95 eura (zhruba 1006 Kč) za megawatthodinu (MWh). V pondělí cena krátce překročila hranici 41 eur a byla nejvyšší od loňského prosince. Právě vyšší cena může snižovat poptávku, kvůli níž byl odběr plynu minulý týden nižší. Ceny v TTF jsou pro odběratele v Evropě určující.

Evropská unie začala už dlouho před válkou na Ukrajině odmítat ropu i plyn z Ruska, zdůvodňovala to hlavně snahou o diverzifikaci. Po začátku invaze EU nákup ruských energetických surovin omezila ještě více, vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele.

Ze zemí EU je teď na ruském plynu nejvíce závislé Rakousko. "Nejsme si vědomi žádných výkyvů tlaku, všechny nominace jsou podle plánu a nejsou zde žádné náznaky jakýchkoli nesrovnalostí," řekl mluvčí rakouské společnosti Gas Connect Austria Armin Teichert. Firma je provozovatelem plynovodní sítě v Rakousku a nominace je odborný termín pro požadavky na dodání suroviny.

Rakouský energetický regulátor E-Control ve sdělení z 3. srpna uvedl, že i kdyby byly dodávky ruského plynu zastaveny, Rakousko má v zásobě dostatek plynu i na zimu, kdy bývá poptávka vzhledem k nízkým teplotám nejvyšší. Rakouská energetická skupina OMV uvedla, že je schopna plnit své závazky ohledně dodávek zemního plynu v jakémkoli scénáři dodávek.

Většina příjemců plynu přes Ukrajinu uvedla, že se tak jako tak připravuje na zastavení dodávek, protože na konci letošního roku vyprší platnost tranzitní smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajina už dříve avizovala, že smlouvu obnovit nehodlá.

Ukrajinu spojuje se Slovenskem, Polskem, Rumunskem a Maďarskem celkem osm vstupních bodů, přes které se ruský plyn může dostat k zákazníkům v EU. V současné době se používají dva – v polských a slovenských propojovacích bodech – a následně lze objemy předávat do dalších zemí střední a východní Evropy, uvádějí analytici společnosti Kpler Insight. Odhadují, že Slovensko loni na tranzit přes Ukrajinu spoléhalo u dodávek plynu zhruba z 80 procent.

"Tato závislost by se mohla zvýšit, pokud by dodávky z Maďarska klesly a nastala studená zima, protože by nebyl k dispozici žádný ruský plyn pro doplnění zásob," citovala je agentura Reuters.

Slovenská plynárenská společnost SPP uvedla, že se na riziko zastavení dodávek ruského plynu připravuje už několik let a má uzavřené obchodní smlouvy s neruskými dodavateli. Maďarsko dostává ročně kolem jedné miliardy krychlových metrů ruského plynu potrubím z Rakouska a mluvčí maďarského provozovatele plynovodů uvedl, že plyn stále proudí.

Velkoobchodní ceny plynu se začaly výrazněji zvyšovat na podzim roku 2021, ještě před válkou na Ukrajině. Podle části ekonomů je to v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv. V létě 2022, tedy už po začátku války na Ukrajině, cena plynu v TTF krátce přesáhla 300 eur za megawatthodinu. V posledních měsících se ceny pohybují v rozmezí 30 až 40 eur/MWh. Na konci února cena plynu klesla až k 22 eurům.